Přesné údaje o tom, kdy se čaj poprvé objevil v Čechách, jsou zahaleny tajemstvím. O kávě víme, že ji v roce 1702 ve své kavárně v Brně servíroval pokřtěný Turek Ahmed. O dvanáct let později ji Armén jménem Deodatus Damajan představil Pražanům. O čaji však existují jen nepřímé náznaky: slovo čaj, jež se vyskytuje v literárních dílech a starých slovnících, či krásné porcelánové konvičky a šálky na čaj, vyrobené v Kunštátu v třicátých let 18. století, a které rozhodně nebyly vyrobeny jen pro obdivování. Jak se tedy čaj do Čech dovážel, jak se prodával a kde všude se s ním mohli Češi setkat? Neověřené prameny se zmiňují o kupci Janu Aloisovi Svatojánském, který na konci 18. století prodával čínský čaj v Praze v domě U Zlatého okouna. Nabízel jej prý v krabicích potažených atlasem. Patřil tedy k luxusnímu zboží. Dá se však usuzovat, že byl do Čech dovezen mnohem dříve.